Yachting in Sardinia

Sardinie je dalším kouskem světa, který byste měli chtít vidět. Otázkou však zůstavá, zda to není lepší objet autem. Jachting je v této oblasti trochu loterií už vzhledem k dynamicky se měnícímu počasí. Všichni známe co se děje pokud vítr přichází z Francie přes Marseille, který vždy lízne, nebo přímo smete Mallorcu… No a tenhle vítr pokračuje ve svém směru a světe div se po několika hodinách dorazí k západnímu břehu Sardinie a Korsiky. Strait of Bonifacio je 11 km (6,8 NM) široký průplav, který tyto dva ostrovy dělí a je rovněž i hranicí mezi západním Středozemním mořem a Tyrrhénským mořem. No a právě toto místo při západních větrech je slušným trychtýřem pro zesílení větru a vzniku parádních vln. Plachetnice nových designů jsou hnány na hranici možností interiérového uspořádání tak, aby byl zachován tvar, který snadno prostupuje vlnami, což se spíše nedaří. Takže tyto monohully i katamarany právě v těchto místech bojují s nepřízní moře, které vlastně není až tak moc nenávistné, jen je nepříjemné pro plavbu právě pro lodě od 12 do 16 metrů. Prostě se umlátíte na vlnách. Plachetnice mají možnost uniku jízdou bokem, ale s katamaranem vlastně není proč vyrážet na cestu.

Absence ostrovů, které by rozrazily vítr i vlny, činí z této oblasti místo pro prověření jachtařské předvídavosti a chytrosti při práci a plánování plavby vzhledem k počasí. Pokud k tomu přičtete ještě značně skalnaté pobřeží, které vyniká velkým množstvím různých výběžků, skal a nebezpečných útesů, tak je jasné, že není radno zde být příliš statečný a hrát si.

To čemu bych se rád věnoval je ale lidský faktor, který vám k pohodě nepřidá. Mám na mysli lidi, kteří pracují v charterové společnosti a v našem případě konkrétně Yachting in Sardinia. Věřte mi, že po přečtení tohoto článku už nebudete mít zájem být šikanováni, protože si přece dovolenou chcete užít.

Nebudu to prodlužovat a pokusím se popsat naší zkušenost.

Tato charterová společnost na stránkách agenta, kde objednáváme lodě, vypadala jako senzační volba. Moderní lodě povětšinou Dufour všech velikostí, katamarany, motoráky a vše v krásně šedé či metaliticky modré barvě trupu. Nějak mi to přišlo moderní a hezké. Objednal jsem Dufour 56 a chtěl dopřát své posádce opravdu ohromný komfort. Má volba se shledala s nadšením – velká lednice, pohovky, velký salon… „to se to po večerech budou hrát karty“ :))). Prostě vše vypadalo krásně.

V předvečer našeho odletu do Olbie píší z charterovky a následně i volají. Lakonická zpráva mě nepotěšila. „Loď je rozbitá. Předchozí klient zničil motor. Loď je v doku a nebude to na chvíli.“ Samozřejmě přichází okamžitě nabídka náhrady katamaran Bali 46… Tedy objektivně ta nejblbější nabídka, která mohla přijít. Nejenže má posádka katamarany k smrti nenávidí, ale i pro mě jako skippera je jakékoli Bali za trest. Tento katamaran má neustále reprodukovanou chybu v designu a prostě na vítr nestoupá snad ani stupeň. Už jsem jich pár řídil a vždy to byla obrovská tragédie. Kupodivu se mnou souhlasili i technici z charterovek, se kterými jsem to vždy konzultoval. Prostě Bali se nepovedlo – vůbec.

Ale zpět k charterovce, které jsem obratem volal a vysvětlil, že tohle nechceme. Paní, která to vyřizovala a po ní asi 2 další, které se mnou mluvily, nechtěly pochopit, co nám na té nabídce vadí, když je to lepší větší a dražší a má stejně ložnic… Trvalo to, ale nakonec pochopily. Nabídka přišla na Dufour 46, což je o 10 stop kratší loď. To jsou přátelé 3 metry. Nevím jestli jste si všimli, ale to je strašně moc. To, co už jeden jediný metr udělá v interiéru, je neuvěřitelná změna. Také průchod vlnami je dosti rozdílný. Tedy poděkovali jsme a odmítli. Požadovali jsme vrácení peněz, abychom si mohli u druhé charterovky v témže přístavu (Aladar Sail), která měla v nabídce téměř identické plavidlo, udělat novou objednávku. Nicméně charterovka Yachting In Sardinia (dále jen YIS) odmítla peníze vrátit. Protože ve svém fleetu mají loď, kterou oni považují za adekvátní náhradu. No a bylo vymalováno. Žádná diskuse. Náš agent Boataround byl neprodleně kontaktován a vyrozuměn, ale bezzubě nepomohl. Začínám mít pocit, že tito zprostředkovatelé by se měli zamyslet o čem všem vás mají informovat, než na vás přenesou smluvní povinnosti vyplývající z charterové smlouvy. Tu přeci nikdo číst nebude… Měli jsme to udělat. Tento bod o odstoupení od charteru tam byl zahrnut.

Tedy dostali jsme loď Dufour 46 a vyhádali slevu ve výši 500 Eur a zapůjčení závěsného motoru zdarma. Je to malá náplast, ale moje posádka alespoň přestala remcat.

Podotýkám, že ta paní, která za YIS řídila předávání lodí byla KRÁVA, která nechápala míru našeho rozezlení a frustrace a tak se stále uchechtávala našim požadavkům, ke kterým stejně neměla rozhodovací pravomoc. Jen si ze situace utahovala a vlastně nás poslala do háje. Sami jsme komunikací s vedením jejich charterovky slevu vyjednali, ale ta bezmoc a absence empatie z její strany byla frustrující. Kdyby to vyprávěl v hospodě u piva a ne na blogu, řekl bych „že minimálně byla na facku“.

Fajn. Tak zkontrolujeme tu Dufourku ať už můžeme po tom několikadenním stresu kolem jachty vyrazit. Především posádka byla znovu spruzelá, když zjistila, že je loď vybavena self-tackem, což je při plachtění zábava jak s gumovým ho**em. Ale co už… Nic nenaděláme, alternativa je jen odjet zpět a tratit 9 tis za letenky.

Uklizeno bylo dobře hlavně na WC, jinak čistota za opěradly, kam lezete, kdykoli potřebujete do úložných prostor, byla zoufalá. Kajuty nějak zvláštně zavlhlé, sporák z půlky nefunguje, elektřina nedobíjí loď ze sloupku na molu, TV nejde spustit (ne, že bychom to nutně potřebovali), přední toaleta na portu přestala elektricky splachovat, nesvítí steam light, lana jsou dodrbaná, chybí deck light, nefunguje tlačítko pro zapnutí bow thursteru, nefunguje tlačítko pro spouštění baden plata, jsou prohozena lana v brzdách, kdy brzdíte lano spouštěcí lávky, ale topping lift máte u stěžně tahat rukama bez winche a nakonec je vytržena hlavní plachta z kedrové lišty furlexu. A nesmím zapomenout ani na špatně připevněný radar reflektor a později dvě masivně vytopené kajuty… Bomba!

Takže zůstáváme přes večer až do oběda druhého dne a já proháním techniky. Polovinu věcí jsme jim opravili sami, protože nevěděli nebo byli neuvěřitelně pomalí. Nevěděli, že jim odrezly dráty u splachování WC. Nevěděli, že deck light nebyl nikdy nainstalován. Nevěděli, že mají rozbitý konektor na kabelu k přístavnímu sloupku. Nevěděli, že někdo rozmontoval skříň pojistek, kde vše odpojil a už to nedal zpět… No, jejich oprava spočívala v tom, že vyměnili žárovku ve steam light a stříkli WD-40 do nefunkčních tlačítek a pak nás vyhodili z přístavu, aby nás prý nemuseli zkásnout za další den stání. Nevídané.

Jenže jsme ještě nevěděli, že náš kalich hořkosti není vypit do dna.
YIS má totiž, jak jsme zjistili, jako jediná charterová společnost na světě systém Sea Tutor, což je elektronický dozorový systém monitorující vaši GPS polohu a neustále vás upomínající, co v daném místě dělat a na co si dát pozor. Tedy chodí vám neustále SMS a e-maily, které opravdu jen otravují a dělají z vás nekompatibilního debila. Navíc si YIS stanovila 10 nebezpečných bodů, kam nesmíte a to podepisujete ve smlouvě. Aplikace pak hlídá, abyste se do dané oblasti nepřiblížili pod stanovený rádius. Samozřejmě, že díky provozu a vyhýbání nám přišel mail, že nám systém Sea Tutor udělil pokutu 200 Eur, že jsme vjeli do oblasti, kterou jsme jen těsně navštívili (hloubka v té době obratu byla 25 m a dno dle sonar chartu bylo čitelné a bezpečné. Hned vás nutí psát důvod tohoto porušení e-mailem, což se ve větru 25-30 kt dělá skutečně dobře. Situaci jsem osvětlil a poslal je do háje s tím, že než aby šikanovali skippery, zda by nebylo lepší starat se o technický stav své flotily. Za dalších 12 hodin pokutu stáhli, moje e-mailové intervence totiž začaly nabírat na intenzitě a skoro bych řekl, že hraničily se stížnostmi, kterými jsem je zasypával.

Tato pakárna pokračovala až do konce, kdy mi už den před návratem všemi kanály připomínali, že mám dotankovat a nepoužívat motor po tankování po dobu delší než 2 hod. To mi nakonec i volali a byli moc překvapeni, když jsem jim řekl, že jsme kvůli počasí, kdy se vítr vyšplhal na 35-40 kt již v maríně. To se nekoukli, ale zavolat, abychom tankovali včas, to museli. Každopádně za to dřívější kotvení, které bylo ve prospěch bezpečnosti jejich lodě, nás stálo dalších 65 Eur.

Nyní je týden po charteru a stále drží našich 3500 Euro, neposlali kompenzaci 500 Euro a za opravy, které jsme na lodi vykonali ani nepoděkovali.

Mohl bych být ve vyprávění epičtější, ale vlastně jsem vás chtěl jen varovat. Takže pokud chcete pakárnu a přístup charterovky jak v Chorvatsku před 15 lety… tak prosím.

Vítejte u YACHTING IN SARDINIA