První suchý servis plachetnice

Rád bych řekl – pohoda. Nicméně to pohoda nebyla a pokud jste koupili loď, možná vás čekají stejná překvapení jako nás a tak je asi dobré, aby to tu zaznělo a vy jste se nemuseli pídit, ptát a spekulovat.

Jak někteři dobře víte, loď jsme před rokem a půl přepluli z Říma a při koupi nevykazovala mnoho nedostatků. Ale je to jak na rande, kdy se zamilujete po třech panácích do nalíčené slečny, která je uvolněná po skleničce vína a při dobré klubové hudbě… Ráno se však proberete do reality, která je jiná. Máte bolehlav…, jste střízliví, slečna není načesaná ani nalíčená, střízlivá se také nechichotá všemu, co z vás vypadne a klubovou hudbu vystřídalo zpravodajství ČT24…

Asi vám nikdo nemusí radit, abyste se nenechali při koupi opít krásou lodě. Ty viditelné části jsou uklizené, naleštěné anebo jsou chyby a poškození přiznaná. Tam se nespletete. Kontrola bude muset probíhat jinde. Bude to stav trupu, napojení kýlu a trupu. Kormidlo a uložení lodního šroubu a hnacího ústrojí, ať již je to saildrive (ta legrační nožka s propelerem) nebo hřídel vedoucí ze středově uloženého motoru až k propeleru(šaft).

Dalším místem kontroly by se měl stát veškerý podpodlahový prostor. Pokud najdete spleť trubek a změť drátů, které nejsou jasně učesány a vedeny. Je to neklamným důkazem, že loď prochází nezřízenou modernizací, kdy každý něco přidá, drát vede nejkratší cestou, ale už se nebude obtěžovat staré zařízení odinstalovat a jeho dráty vytáhnout. Loď je pak proděravělá jak ementál, protože vše se někam muselo zainstalovat. Pokud takový důkaz objevíte a přesto loď koupíte, dost se pobavíte, až budete chtít tu instalaci trochu zlidštit.

Podpodlahový prostor a samotný stokový kanál – BILGE také vypoví mnoho. Naleznete tu důkaz o průsacích vody (ano, do každé lodi teče) a jde jen o to jak moc. Nebo únicích oleje z motoru a i to je běžné. Lodní motor není briliant z Bugatti Veyron, je to stejný motor, který v sobě mají i bagry, jen mu u lodního provedení chladí výfuk. Buďte tedy obezřetní.

Pokud loď má vyspělejší výbavu, budete jistě muset zkontrolovat i mechaniku autopilota, který za léta provozu na vlnách i v bezvětří jistě dostal zabrat. Pokud jsou zde známky deformací (ohnuté rameno, apod.) je to důkaz, že vlna mocně působící na list kormidla svedla souboj s pohybovým zařízením, které kormidelním listem otáčí. Jeho pohon může být elektrický (šroubovice / magnet / aj.) nebo hydraulický. Ohnutá páka unašeče je svědkem boje, který dopadl remízou a jediná část, která nápor obou soupeřících sil neustála je právě toto rameno. To jsou často nákladné opravy a také dobrý signál o tom, jak moc je obsluha zkušená a zda si vůbec změn na autopilotu všimla. A pokud si nevšimla… co všechno v posledních letech ignorovala…

My už jsme měli jasno. Autopilot má dávno nový unašeč a drátová chobotnice pod podlahou je důkazem, že vždy, když chci nějaký drát zainstalovat, vytáhnu odněkud dvě tašky nikam nevedoucích vodičů. Teď se ale bavme o našem servisním počinu v doku a jaké ponaučení si kdokoli z vás z toho může odnést, protože jak říká Horst Fuchs… vyzkoušeno za vás!

My jsme měli plán jednoduchý, vytáhnout loď z vody, vzít to wapkou, pak asi brousit a pak asi lakovat. To byla naše jediná zkušenost a znalost. Už ve chvíli, kdy jsme vyslovili a zafixovali ten termín, kamarádi se nabídli s pomocí a vyšetřili ve svých kalendářích týden času, již od této chvíle jsem trpěl nechutenstvím, bolehlavem a každou půl hodinu musel dýchat do sáčku. Vždy když se blíží důležitá a nákladná operace, do které nevidím a jsem bez zkušeností, jsem úplně bez sebe. Tedy od Vánoc, kdy jsme řekli termín až do odjezdu jsem měl tepovku jak při vrchařském stoupání na Giro D’Italia.

První co mě absolutně vyvedlo z míry, je ochota a možnosti při vytažení lodi z vody. Dva faktory tu hrají dost zásadní roli. Prvním je váha lodi a tím druhým je ponor. Pominu skutečnost, že volíte mezi vyndáním autojeřábem nebo travell liftem, což je mobilní portálový jeřáb, kterým disponuje každá větší marína… jenže.

Naše loď má 11 tun s ponorem 2,7m. Tohle jak jsme zjistili nevytáhnou kdekoli. Malé jeřáby v přístavech mají nosnost do 7 tun. Travell lifty po celém Chorvatsku pro změnu mají v místě vytažení hloubku 2,3 -2,5m. Takže pro nás nehratelná kauza. Jediný schopný travell lift byl v marine v Dubrovníku, kde měli hloubku 2,8m, jenže chce se vám kvůli 6 dennímu servisu uplout 100NM? Naší volbou byl nakonec nedaleký dok s autojeřábem, který měl obdivuhodnou nosnost až 200T, tedy s naší lodí sáhl poměrně daleko a tedy s kolébkou, kam nás usadili nebylo nutné ani moc posouvat těmi motorovými podvozky. Hloubka u břehu byla též a tak jsme měli jasno, kam z maríny doplout pro vytažení z vody. Industriální technické doky ve Splitu nám na 9 dní poskytli potřebné zázemí a majitelé si nekladli žádné další podmínky. Tedy pokud chceme loď opravit sami, naúčtují vytažení, kolébku, vodu a elektřinu. Pokud potřebujete nějakou odbornou opravu, zajistí ji a my zaplatíme.

My jsme se připravili na 5 základních oprav:
– antifouling (antivegetativní nátěr trupu pod čarou ponoru)
– lakování trupu (estetické opravy trupu nad čarou ponoru)
– výměna ložiska hřídele lodního šroubu
– revitalizace lodního šroubu (italský Max Propp v lehce zanedbaném stavu)
– výroba nového přístrojového panelu v kokpitu lodě

Po několika bezesných nocích jsem dospěl k rozhodnutí, kde a jaké barvy objednat. Zpočátku jsem neustále žil v domění, že nakoupím v Chorvatsku, ale při srovnávání cen se ukázalo výhodnější vše pořídit v ČR, konkrétně ve Valůchovic Marine Sportu, to je obchod, kde ochota nezná hranic. Takto zpětně díky za pomoc i poskytnutí základních rad.

Volil jsem mezi barvami Epifanes a International od Akzo Nöbel. International ve finále přesvědčil víc. Hlavním problémem bylo určit čeho a kolik. Je potřeba znát vydatnost barev a plochu trupu, ale to druhé vám nikdo nepoví. Obzvláště u lodě, které je 30 let stará. Ale máme plány a umíme počítat. Takže jsme se dopočítali nějakého prvotního údaje, ze kterého jsme mohli vycházet. Po poradě u prodejce známe vydatnost barvy a konečně z technického listu jsme schopni vyčíst kolik nátěrů základní barvy a kolik antifoulingu, rovněž kolik nátěrů základní barvy pod vrchní lak v nadhladinové části. Přestože nátěry pod i nad čarou ponoru jsou od stejného výrobce, složení jsou jiná a tedy i základové barvy jsou různé dle chemického složení finálních vrstev a jistě vás nepřekvapí, že i ředidla jsou zcela odlišná. Není ředidlo jako ředidlo a odmašťovadlo také může být dobré nebo špatné. Vždy se ptejte, vždy čtěte. Usnadní vám to práci.

Základní barva je třeba především proto, že se jedná o adhézní můstek mezi původními vrstvami a novým svrchním lakem. Nesmí se to uspěchat. Ať již pracujete na vrchní nebo spodní části lodě, neobejde se to bez broušení a o tom my už něco víme. Právě odstranění starého nátěru je určujícím parametrem pro to, zda vás nechají opravovat vaši loď v maríně dle vašeho výběru. Pro lepší pochopení… v D-Marin Mandalina Šibenik, mají statečnou hloubku pro d travell liftem (3,8m) a ano výtah má nosnost min. 60 tun, takže pohoda řeknete si… omyl! Musíte si od nich nechat tlakově omýt loď i přesto, že máte svou wapku. Nesmíte ji čistit proudem vody s příměsí otryskávacího písku. Nesmíte brousit v maríně. Pokud budete natírat loď můžete jako majitel sám. Nesmíte si objednat žádného místního kontraktora na specializovanou opravu. Pouze jejich servis. Pokud majiteli někdo s prací pomáhá, zaplatí maríně 200 Eur za každý den jeho pomoci. No a takhle to jede…

Z jednoduché operace se stává noční můra. Volal jsem snad do 15 přístavů. ACI Split nemá travell lift, ale má ho vedlejší jachtařský klub SK Labud, ale ted vás nevyndá. Může výjimečně pomoci a ustájit vás v technických prostorách, ale loď musí mít registraci v Chorvatsku, tedy být pod chorvatskou vlajkou. Atd. atd…. bla bla bla…

Tedy pokud jste se již rozhodli, domluvili a víte, že v daném místě můžete řádit vy i vaši kámoši ochotní pomoci, pak započněme s praktickými radami, které jsme zjistili. Pokud budete odbrušovat starý antifouling, počítejte s úmornou prací s vibrační bruskou. U antifoulingu pravděpodobně narazíte na mnoho vrstev a tedy pokud můžete objednat otryskání pískem, udělejte to. Jinak můžete i přistoupit k jakémusi chemickému peelingu, ale zde víme jen o možnosti. Praktické informace o tomto barvožroutském zábalu nemáme. Ale je na internetu k dohledání i video z průběhu chemické reakce. My jsme se dali do té nejobtížnější cesty a tou je využití excentrických brusek. Hodně dopomohl fakt, že jsme si přinesli pomůcku ze sádrokartonářského skládku a tou je žirafa! Kotouče jsou sice dražší, ale zase jich spotřebujete méně a hlavně se to lépe drží a neumřete u toho :))) Zde říkám díky za nápad Zbýňo! Každý chce svého Zbyňka…

Pokud budete brousit, je třeba zvolit správnou hrubost brusného zrna na kotoučích. Budeli to příliš jemné, budou se brusné kotouče zanášet a jakoby tavit ten nátěr. Práce bude otravná a zdlouhavá. Pokud bude příliš hrubé zrno, dost podrápete trup a budete ho muset brousit dvoufázově, abyste ty vrypy trochu zjemnili pro účely budoucího nátěru. Někdo říká, že vibrační brusky jsou nejlepší, protože hezky odprašují a dají se dobře odsávat. Rotační jsou ale dle mého názoru rovněž dobře účinné. Nejhorší jsou pak pásové, u kterých nebudete schopni udržet rovinu na zaobleném trupu natož v pozici vzhůru nohama a vybrousíte v trupu prohlubně, které se objeví až s finálním lakem. Vibrační brusky s průměrem 125mm jsou super, sice rychle ničíte ty kotouče (budete jich potřebovat tak 50-70 ks o hrubosti 40-60 zrno pro antifouling a 20-30 ks o hrubosti zrna 80 pro nadhladinový lak), ale můžete do nich zatlačit a ony fakt zajedou rychleji a hlouběji.

Leštění je pak cca 1500 hrubost a brousit pod vodou. Nakonec leštící pasty a filcák. Ale dobrý lak nepotřebuje rozleštit, rozleje se sám.

První na co se všichni ptají a připravují, je způsob nanášení. Zatímco u antifoulingu tuší, že to nebude stříkané, pak u vrchního laku se připravují na nanášení pistolí… především kvůli lesku. Nejlepší způsob a také ten, který je nejčastěji k vidění, je váleček. Na antifouling obyčejný molitanový se zaoblenými hranami kvůli hranicím jeho stopy. Obyčejné jsou levné, ale měnit cca po hodině. Déle sice vydrží, ale kolikrát je nátěr naruší a začnou se rozpadat. Takže max. hodinu. Šířka válečku je optimálně 150mm. Větší váleček = větší kýbl a horší manipulace. U menšího válečku je optimální nanesení barvy a navíc jí neplýtváte. Pochopitelně dodržujte technologické pauzy při schnutí jednotlivých vrstev. Dobrou praxí u antifoulingu je namísto 2 vrstev dopřát až 4 vrstvy na náběžných hranách trupu, kýlu i kormidla.

Nakonec se dostanete do fáze nátěru vrchního laku nad čarou ponoru, zde využijte speciálních válečků pro odstraňování bublin. Jsou dražší, ale lak se jimi krásně rozválí a rychle se slévá do téměř jednolitého vzhledu. Výsledek je více než uspokojivý a nikdo nebude držkovat, abyste si kolem lodi postavili stříkací box.

K rychlosti tvrdnutí laku je třeba ještě dodat, že budete volit mezi jednosložkovým a dvousložkovým nátěrem. Dvousložkové vytvrdnou rychleji, s jednosložkovými se lépe pracuje. Především se snadno uchová nespotřebovaný přebytek na příště. To s dvousložkovým nelze. Jeho proces vyzrávání totiž započal již ve chvíli, kdy jste obě složky smíchali.

K antifoulingu je třeba zase dodat skutečnost, že není dobré natřít antifouling před odstávkou lodě v suchém doku. Antifouling je totiž nátěr, který se aktivuje ve vodě a tedy by bezprostředně po zaschnutí měla jít loď do vody.

Pokud loděnice, kde oprava a nátěry trupu provádíte bude přívětivá, sami vás varují, pokud tvrdnutí nedáte dost času, že popruhy jeřábu mohou nátěry poškodit případně pokud máte polep či wrap, potrhat. Ta naše loděnice nám dodala i pruhy vinylových folií, které jsme pod jeřábové popruhy natáhli a mezi lak a vinyl jsme nastříkali vodu s jarem, aby při zátěži prokluzovaly a nepoškozovaly lak. Vše dopadlo na jedničku. Dokonce nám i majitel doku nechal zdarma loď stát v doku na kolébce o tři dny déle kvůli tvrdnutí toho jednosložkového nátěru. Dokonce se poradil i se svým lakýrníkem. Super. Jsme spokojeni, loď bezpečně ve vodě díky bravuře manévrování operátora jeřábu vše na jedničku.

Další naší misí byla hřídel propeleru. Sice to chronologicky probíhalo v souběhu s lakem, ale zde mi dovolte jen několik postřehů. Není dobré tu hřídel natírat antifoulingem nepřináší to evidentně žádné výhody. Hřídel jsme očistili a přistoupili k vylisování ložiska. Je těžké vědět jaké ložisko pod vodou na hřídeli je, když jste se tam nepotopili se šuplerou. Zde tedy hodně pomohl ChatGPT, který někde vyhrabal informaci, jaký průměr hřídele byl obyčejně montován do těchto lodí. Kupodivu, informaci našel přesně. My jsme jen podle těchto informací začali shánět přípravek na vylisování. Není dobré to vytloukat. Poničíte ložisko v motoru a současně i podpěru, nebo chcete-li závěs hřídele. My jsme si zjišťovali cenu lisovacích přípravků a je to nestydatá částka od 500 do 950 dolarů. Tak jsme si přípravek navrhli sami a nechali ho vyrobit. Teď již můžeme vylisovat ložisko kdykoli na počkání, ale jen na naší hřídeli 35mm. Paráda.

Poslední akcí byl přístrojový panel. Zde jen napíšu, že sehnat přístroje aby pasovaly do navrženého designu je docela honička. Pak ale potřebujete mít někoho, kdo se v drátech vyzná. Díky Pepo :))) Každý by měl mít svého Pepu! Pepa se tam s tím zavřel a šrouboval a pájel a letoval a proměřoval, až to začalo makat :))) Zde není co říci, jen asi ukázat ten výsledek :))).

Nad rámec všech oprav jsme zvládli odvézt přední velkou plachtu do opravny, udělat revizi rolfoku a zaservisovat náš závěsný Mercury 15HP. Nejprve jsem sice měl pocit, že to musím odvézt do Čech na servis, ale byl tam se mnou David. To je ten „šikovnej“ jak o sobě sám říká. Jenže má pravdu! Navíc není línej a je systematickej. Takže než jsme nalepili polepy na loď, dal se do servisu :))).

Já vím, že tam byla zadřená osička vzduchové klapky, ale už jsem netušil, jak na to. Namazat ji nepomohlo. Byl to problém „kov na kov“. Hliníková příruba a v ní ocelová osička. Než jsme polepili jeden bok, vidím Davida, jak rozhodil pulku motoru na plachtu a vypadal jak archeolog na nalezišti sestavujicí lebku dinosaura. Pečlivá precizní práce s detaily. Postupně promazal, utáhl, závity přeřezal, nakonec i natřel propeler a odbrousil odřeniny… Musím říct, že se těším, až ho zase nakopnu. Davida by chtěl každý, ale tenhle je můj! Ale dobře věděl, proč to dělá, v létě jsem ho na gumenjaku díky tomuhle motoru tahal na wakeboardu a to při váze dospělého chlapa cca 90 kg… něco znamená. Máme výkonný stroj na srandu a je potřeba ho držet v kondici. :)))

Jestli se teď ptáte, zda máme hotovo a pohodičku, tak ani náhodou. Furt je co dělat. Loď je projekt, ale postupně uplatňujeme znalosti nabyté během našich zaměstnání a životů. Je to komplexní mechanická, elektrická i počítačová, motorářská, čalounická, dřevařská, podlahářská i truhlářská i vodoinstalační činnost. A díly? Ne vždy seženete díl, který si bude povídat s plachetnicí, která se v loděnici Del Pardo narodila v roce 1995 i když je sebekrásnější. Zde hraje velkou roli Průšova 3D tiskárna a má znalost snad v jakémkoli softu, který se mi otevře na obrazovce.

A motivace? Tou je snaha nabídnout studentům našich kurzů víc. Mnohem víc. Jejich kapitánskou Almou Mater by měla být loď na kterou budou chtít vzpomínat s láskou. Navíc vybavena veškerým myslitelným zařízením, které budou umět sami ovládat. I komfort by měl být nadstandardní ve srovnání s podobnými plavidly „z půjčovny“. Dnes se spousta lidí chce stát instruktorem učit a kázat jak na lodi fungovat a co s ní můžete dělat, čeho se vyvarovat a co od ní očekávat, ale u půjčené laminátky i když nové se takovéhle výbavy nikdy nedočkáte. Ti instruktoři pak často mají zkušenosti jen teoretické a málokdy si sáhli na rozmontování lodního navijáku. On ani není důvod charterové lodě takto vybavovat, když je řídí lidé, kteří s tím neumí, protože je to ani nikdo neučí.

A pokud to s jachtingem myslíte vážně, přijďte si poslechnout naše rady a zkušenosti. My je máme. My se staráme a nám na tom záleží. Naše kurzy už opakovat nebudete muset, protože se dozvíte vše, co je třeba a my vás naučíme přemýšlet. A až se příště potkáme a vy už budete mít svůj kapitánský průkaz, tak ne kvůli kondiční plavbě, ale abychom si spolu dali pivo v přístavu a poklábosili :))))

www.sailinginstructors.cz/terminy