Když jsem poprvé uviděl tenhle multihull, řekl jsem „páni“… Musel jsem ho řídit stůj co stůj. Tu zkušenost mi nemohlo nic nahradit a tak jsem naplánoval kondiční plavbu na azurovém pobřeží ve Francii. Několik NEELů stálo v port Grimmaud vedle Saint Tropez. Charterovka Arcadia Plaisance byla po charterovce BB Jezera (Lidija Bradašević) asi tou nejhorší za posledních 20 let. Ale o nich tu psát nebudu, jen si na ně dejte pozor. Zpět k plavidlu.
V maríně vypadá fakt super. Je to nízké, široké, vychrtlé Lamborghini s velkým potenciálem zábavy. To vše se vám ale rozplyne před očima ve chvíli, kdy přečtete několik recenzí a zjistíte, že si majitelé stěžují na praskání spojů mezi hlavním trupem a přídavnými plováky. ALE TO JE DOST ZÁSADNÍ, NE?
Ten trimaran krásně krájí vodu a po větru, který měl 27 uzlů se nechal rozšlapat na 17 uzlů rychlosti. Byl to parádní sail, takže jsme za 9 hodin dojeli až k Monacu a tím obsáhli plán cesty na celý týden. :)))
Ale to by vlastně bylo pochvalné povídání, ale postupně se začaly objevovat ty neduhy. Při splouvání vln, tzv. surfování“ voda tak silně zaplavovala záď, až vysadila poklop paluby středního trupu, pod kterým byl ukrytý liferaft a ten nás spolu s tím víkem málem opustil během plavby. Prali jsme se s tou hovadinou asi hodinu a pak vymysleli, jak to udělat, aby vše zůstalo na svém místě.
Další parádní vychytávkou jsou posuvné dveře salonu, které se dají aretovat ve všech pozicích, ale ani v jedné pořádně. Následně se zasekly uprostřed a zůstaly tak až do konce týdne. Parádní koncepce, kterou nelze opravit, protože parta konstruktérů více než šrouby použila všude, kde to jen šlo, lepidlo. Vše tedy nerozebíratelné a neservisovatelné bez nutnosti úplné destrukce.
Není to ale ještě to nejhorší. Největší překvapení vás čeká uvnitř, když začnete užívat vnitřní prostor. Středový trup je vážně velký, ale jen bůh ví proč do něho umístili pouze jednu kajutu, která se o plnou šíři prostoru dělí napůl se salonem, dále malá kuchyňka a vnitřní řídící pult a pak už nic. Po schodech dolů ještě nepraktická toaleta a umývadlový pult. Dál nic. Vážně nic. Pominu to, že pod podlahou je obrovský prostor, kde je téměř podchozí výška pro člověka s výškou 180 cm. Je tam tolik místa, že trochu po trampsku ve spacácích by se sem pohodlně vešlo 10-12 lidí. Stejně nesmyslný prostor je na zádi, kde uprostřed sedí malinký motor a jinak by zde v teplíčku mohlo pohodlně spát dalších 6 lidí. Jenže nespalo. Celá loď je koncipována jako plavidlo pro 10 osob ubytovaných v kajutách. Tedy ať jsem počítal, jak jsem počítal, stále mi chyběly 4 kajuty. Ano je to jasné, budou v bočních plovácích. Jenže…
V každém plováku jsou skutečně dvě kajuty situované za sebou a přístupné z venku. Do té záďové se leze po schůdcích pod kterými je umístěn záchod. Nechápu, kdo by zde chtěl vykonávat potřebu. Kajuta je těsná a ti dva se musí skutečně mít rádi, aby se vyspali pohodlně.
To příďová kajuta je něco zcela jiného. Netuším, kdo má pocit, že se zde vyspí dvě osoby, ale jednoznačně vím, že to není kajuta, ale upírská rakev. Chybí okna, kříž a bahno. Do téhle kajuty se leze z paluby po žebříku a je tak maximálně pro jednoho. V jednom se zde dá přenocovat, ale dnes již chápu, proč tahle kajuta není na propagačních fotografiích tohoto typu plavidla.
Všechno se dá tak nějak vzít sportovně, ale pokud si naplánujete plavbu v chladnějším počasí, zjistíte, že rozvod tepla konstruktéři moc neřešili… spíš vůbec. Teplo od motoru a nezávislého topení vyhřívá skvěle centrální trup, ale zbylé kajuty jsou odsouzeny na teplotu okolního prostředí. Protože se však konstruktéři netrápili jakýmkoli obložením, izolací, podlahami, „tapecírungem“, je tu zima jak v morně. Laminátové pokojíky chladné už od pohledu. Tohle je úplně pomatený koncept. Asi chtěli parádní trimaran, ale ve chvíli, kdy to k sobě smontovali, je to přestalo bavit. Jinak si to nedokážu vysvětlit.
Absolutní tragédií jsou přístavní manévry v malé rychlosti. Máte jeden motor, jedno malé kormidlo a šířku větší než katamaran. Máte moc malou šanci tu loď otočit bez bow thursteru. My jsme si v Cannes zavolali tlačný člun, který nás dostrkal bokem k molu. Když se nad tím vším zpětně zamýšlím, tak jen ta posádka z té plavby udělala nezapomenutelný zážitek. Loď se na tom téměř nepodílela. Já vím jen jedno. Už nikdy více tohle nechci.
Vy teď máte více informací než já před tou plavbou a tedy máte možnost volby. Tak snad se od příště budeme držet osvědčeného Lagoon a přestaneme experimentovat.